„V letošním roce jsme do Nákupních zvyklostí promítli několik témat, které se týkají odpovědnosti, respektive plýtvání potravinami, třídění odpadu a věrnostní charitativní programy, ty považuji za nejzajímavější. Respondenti více než v minulosti zmiňovali různé regionální výrobce potravin, přestože mezi nejznámějšími značkami vládnou tradičně mlékárny. Pozitivní je, že trvale klesá důraz na cenu potravin a zvyšuje se poptávka po kvalitě a složení. Do útrat se pak obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ říká Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství a společenskou odpovědnost.

Nákup konkrétních druhů kávy se liší podle čistého osobního příjmu jednotlivce. Lidé z nižších příjmových kategorií kupují spíše instantní a mletou kávu. U vyšších příjmových skupin je výraznější podíl zrnkové kávy, u nejvyšších pak kapslí do kávovaru – ty si oblíbil také každý pátý obyvatel velkoměsta. Obdobné výsledky přinesla také analýza podle velikosti místa bydliště: Mletou kávu kupuje alespoň každá druhá domácnost na vesnicích a menších městech do 4 999 obyvatel. S velikostí města její podíl klesá, ve velkoměstech se 100 000 a více obyvateli pro ni sahá jen o něco více než třetina domácností (37 %).

Nákup fair trade kávy není mezi Čechy vůbec obvyklý: vždy nebo většinou si ji odnese pouze 7 % z nás, pro 12 % pak tvoří více než polovinu všech nákupů kávy. Sedm z desíti respondentů však fair trade kávu vůbec nekupuje, nejčastěji proto (45 %), že o ní předtím vůbec neslyšeli. Znalost fair trade kávy významně koreluje s věkem. Zatímco mezi respondenty ve věku 18 až 24 let o ní ví 70 %, v kategorii 55 až 64 let o ní slyšelo jen 43 %. 

Tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hypermarketech a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo 6 %, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu pak 5 % respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let.. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více (15 % vs. 11 %) ženy než muži.

Většina Čechů si zvykla třídit plast, vždy ho třídí dokonce 80 % obyvatel malých obcí, ve velkoměstech je to 65 %. Souvislost s velikostí místa bydliště je ještě více patrná u třídění kovů: vždy je třídí 51 % obyvatel nejmenších obcí, ale jen 27 % z velkoměst.

Jen přibližně v každé čtvrté domácnosti nevyhazují (ať už z důvodu prošlé doby trvanlivosti nebo zkažení) žádné potraviny. Většina Čechů však vyhodí pouze do 10 % zakoupených potravin. Více než čtvrtinu  jen přibližně každý stý. Nakoupit takové množství potravin, aby je stihly sníst, nemají problém zejména menší – jedno až dvoučlenné – domácnosti, třetina z nich nevyhazuje potraviny vůbec Naopak s rostoucí velikostí rodiny je více těch, kteří říkají, že vyhodí od desetiny do čtvrtiny zakoupených potravin (mezi čtyř a více člennými rodinami je to 17 %, zatímco v domácnostech jednotlivců jen 7 %). Potraviny vůbec nevyhazují především v rodinách s nižšími příjmy: u domácností s příjmem do 20 000 Kč čistého to uvedlo 35 % z nich. Naopak tam, kde je čistý měsíční příjem nad 50 000 Kč, vyhodí každá pátá rodina mezi 10 % a 25 % potravin, nic pouze 14 %.

S rostoucím věkem se zvyšuje podíl těch, kteří nevyhazují žádné potraviny. Zatímco ve věku do 34 let je to jen 11 %, ve věku 35 až 44 let vše spotřebuje již každý pátý respondent a ve věkové kategorii 55 až 64 let je to dokonce 38 %. U mladších respondentů se navíc jedná o větší množství vyhozených potravin: 10 % a více vyhodí každý pátý, zatímco ve věku 55 až 64 let je to jen každý pětadvacátý.

Nadpoloviční většina Čechů (52 %) netřídí biodpad, zbytky od krájení, loupání a nedojedené potraviny vhazují do smíšeného odpadu. Čtvrtina respondentů má svůj vlastní kompostovací systém. Kontejnerů na bioodpad využívá přibližně každý šestý respondent. 

Téměř dvě třetiny Čechů (64 %) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 %). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce 10 kartiček (13 %). V průměru jich nosíme 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nenosí žádnou věrnostní kartičku.

Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 %).

Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo 9 Čechů z 10. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 %). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 %) a soutěže o ceny (48 %).

Pátý ročník průzkumu společnosti KPMG Česká republika Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 23. – 27. února 2017 mezi 1 000 respondenty v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo 70 % zastoupení žen a 30 % mužů. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.