Klimatické stres testy jsou inspirací i pro ČNB

Upozornila na to hongkongská centrální banka, která jako jedna z prvních v Asii uskutečnila klimatický stres test bankovního sektoru. Podobný test spustila na konci ledna ECB. Průkopnictví asijského tygra a ECB by mohlo být inspirací i pro ČNB. 

Zmíněné testy posuzují odolnost finančního sektoru dané země nebo skupiny států vůči dopadům klimatických hrozeb. Vyhodnocují tedy schopnosti finančních institucí v oblasti řízení klimatického rizika. K tomuto druhu testování sáhla zatím jen hrstka centrálních bank, například nizozemská (2018), francouzská (2021) a britská (2021). Asijské finanční centrum Hongkong se tak zařadilo po bok evropských průkopníků ESG. V červenci se očekávají první výsledky klimatického stres testu, který provádí ECB mezi významnými bankami eurozóny.

Testy vychází z metodiky uskupení přibližně stovky centrálních bank, které různým způsobem bojují s negativními dopady klimatických změn. V testech se vždy posuzují dva druhy rizik. Prvním je fyzické klimatické riziko, které se váže hlavně k aktivům typu nemovitostí a jimi zajištěným úvěrům, zvlášť pokud se dané nemovitosti nacházejí v ohroženějších lokalitách. Druhým je takzvané přechodové klimatické riziko, které se odvíjí od předpovědí, jak dobře či špatně zvládneme přerod na bezemisní ekonomiku v roce 2050. Hlavním zdrojem přechodového rizika jsou zejména odvětví s velkým množstvím emisí CO₂ a silnou regulací, tedy zejména energetika, doprava, zemědělství a nemovitosti.

Test provedený hongkongskou centrální bankou potvrdil závažnost obou rizik. Fyzické klimatické riziko se mimo jiné projevilo až 25krát vyššími jednoročními ztrátami z úvěrů zajištěných nemovitostmi. Ztráty způsobily přírodní živly, které snížily hodnotu nemovitostí. U přechodového klimatického rizika se zase například ukázalo, že může přinést zvýšení ročních nákladů na riziko až o 30 bazických bodů. Podobné hodnoty u emisně intenzivních odvětví odhadla i francouzská centrální banka.

Dříve či později vezmou varování centrálních bank skutečně vážně i banky komerční. Klimatická rizika potom naplno zohlední ve svém dlouhodobém plánování a rozhodování, v přístupu k různým skupinám klientů, a hlavně v cenách úvěrů a dalších produktů.

Skeptici samozřejmě mohou oponovat, že je pošetilé předpovídat budoucnost za 30 let, když v současnosti neumíme odhadnout ani růst HDP v dalších čtvrtletích. Tuto námitku nelze šmahem odmítnout, ale jsou k ní i protiargumenty. Například nizozemská centrální banka v roce 2018 predikovala, že v roce 2020 budou stát emisní povolenky 100 dolarů za tunu CO₂. Trefila se téměř přesně. Pravdou ale je, že deseti a více letý horizont pro plánování je novou výzvou nejen pro finanční sektor, kde dosud obvykle stačil horizont tříletý.

Jiné hlasy trvají na tom, že banky i pojišťovny jsou už nyní dobře připraveny pokrýt škody z klimatických rizik. V reakci na krizi z roku 2008 totiž pod tlakem nových regulací zvýšily kapitálové rezervy. S finančním sektorem významně nezamávala ani pandemie koronaviru, což nahrává přesvědčení, že rezervy jsou dostatečné.

Banky se díky klimatickým stres testům učí, jaká data sbírat a jak zpřesňovat hlášení pro regulátory i jiné třetí strany. Testy jsou stále komplexnější a sofistikovanější a postup jejich provádění se napříč státy sjednocuje.

Hongkongská centrální banka avizovala zopakování testu za dva roky. Do té doby plánuje zvyšovat kvalitu stresových scénářů i datové základny a rozšiřovat informační povinnosti pro komerční subjekty. Hlavní přínos testu se ale projevil už nyní, neboť se do něj zapojilo 80 % hongkongského finančního trhu. Povědomí o problému tak narostlo mezi většinou risk i top manažerů bank.

Ambice ECB budou pravděpodobně ještě větší. Už na podzim se nechala slyšet, že výsledky klimatického stres testu promítne do kapitálových požadavků na banky v eurozóně. Zjištění také začlení do takzvaného SREP procesu, tedy každoročního hodnocení bankovních rizik.

Ani český bankovní trh nestojí stranou. Řada velkých tuzemských bank si stres testem v podstatě prochází právě teď, a to na úrovni své skupiny a mateřské banky, kterou prověřuje ECB. Většina českého bankovního trhu dle výše aktiv se tak během léta dozví první odhady dopadu změny klimatu na své podnikání.

Kdy můžeme očekávat podobný test v režii ČNB? Pravděpodobně velmi brzy, do konce příštího roku téměř jistě. Vhodná kalibrace testu bude ale pro ČNB výzvou. Česko je totiž v evropském srovnání více závislé na fosilních palivech a bude tedy rozhodně více ovlivněno přechodovým rizikem. Bez ohledu na případný stres test bude ČNB muset už během podzimu zohlednit v hodnocení SREP změnu klimatu a ESG faktory, a to v závislosti na rychlosti dokončení odpovídajících pravidel EBA. Komerčním bankám tak možná ČNB doměří vyšší kapitálové požadavky. 

ve zkrácené podobě vyšlo v deníku E15