Ve světovém automotive klesla důvěra v růst ziskovosti, přestože automobilky doufají v možnost zdražení až o desetinu. Oslabil také optimismus ohledně schopnosti udržet krok s rozvojem AI a ohledně rychlosti dosažení nákladové parity mezi elektroauty a spalovacími vozy. Zákaznická zkušenost se stala druhým nejdůležitějším faktorem při nákupu. Vyplývá to z 24. ročníku průzkumu GAES od KPMG, která vyzpovídala 1 041 manažerů autoprůmyslu působících ve 28 zemích včetně Česka.
Aktuální GAES porovnává sentiment v roce 2023 oproti roku 2022. Obecně v sektoru přibyly chmury. „Skepse ohledně růstu ziskovosti pramení hlavně z nejistých vyhlídek elektromobility. Na tu autoprůmysl hodně vsadil, ale návratnost těchto investic bude asi pomalejší. Také proto, že na trh přichází četné nové modely elektroaut, jenže současně oslabila poptávka, takže se zostřuje konkurence, což může některé firmy dostat pod značný tlak,“ vysvětlil automobilový expert české kanceláře KPMG Jan Linhart.
Automobilky doufají, že i letos dokážou zvýšit ceny vozů. Dvě třetiny výrobců předpovídá nárůst cen o pět až deset procent. Autoři průzkumu ale upozorňují, že dosažení tohoto zdražení může být obtížné, hlavně kvůli intenzivnější konkurenci a oslabující inflaci.
Odhady prodejů elektroaut se sblížily
V aktuálním GAES se zmenšil rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším odhadem podílu elektroaut na celosvětových prodejích nových vozů v roce 2030. Průměrný odhad se zároveň o trochu zvýšil. V minulém GAES respondenti v průměru předpovídali, že za šest let budou v západní Evropě elektroauta tvořit 24 procent prodejů. Nyní tento odhad poskočil na 30 procent.
Zároveň se zhoršil výsledek dotazování ohledně doby, kdy lze očekávat nákladovou paritu mezi elektroauty a vozy se spalovacími motory. V minulém průzkumu uvedlo 72 procent respondentů, že bez dotací bude parity dosaženo nejpozději v roce 2030. Nyní se stejně vyjádřilo jen 62 procent.
Více nejen evropských manažerů míní, že americká Tesla zůstane s přehledem jedničkou na trhu s elektromobily v západní Evropě, především díky rozvoji výroby v berlínské továrně. Paralelně s tím oslabila víra v možnou budoucí dominanci německých značek BMW a Audi, které mají být s velkým odstupem druhým a třetím nejvýznamnějším hráčem. Dravé čínské firmě BYD se překvapivě předpovídá až šesté místo.
Automotive nevyhrává soutěž o talenty na AI
Manažeři projevují větší strach ohledně schopnosti autoprůmyslu udržet krok s rapidním rozvojem nejmodernějších technologií, jakými jsou umělá inteligence, strojové učení, sofistikovaná robotika či digitální dvojčata. Pouze 40 procent respondentů uvedlo, že se cítí velmi nebo extrémně dobře připraveno na nejmodernější technologie. V minulém průzkumu to bylo 63 procent.
„Technologie se zdokonalují stále rychleji, jenže autoprůmysl patří mezi sektory s velkou setrvačností a náročné na pracovní sílu. Automobilky i jejich dodavatelé tedy budou muset vyškolit na AI hodně zaměstnanců. Tento handicap se bude překonávat jen obtížně, proto řada automobilek bude zvažovat aliance s technologickými firmami. Znamená to ale nutnost rozdělit se s nimi o část zisku,“ shrnul Linhart.
Při nákupu rozhodne výkon a zákaznická zkušenost
Nejdůležitějším kritériem při nákupu auta zůstává jízdní výkon. Na druhé místo se posunula zákaznická zkušenost, která vystřídala značku a image vozu. Zákaznickou zkušenost mohou podle GAES nejvíc zhoršit problémy se softwarem aut. Potenciálně slabým místem je i kybernetická bezpečnost, tedy ochrana údajů u vozů s konektivitou. Únik dat loni postihl Toyotu.
„Rostoucí význam přisuzují zákaznické zkušenosti zejména dealeři a to celosvětově. Pečovat o zákaznickou zkušenost ale musí všichni hráči na trhu. Také proto, že hledají nové zdroje příjmů, mimo jiné v předplatném softwarových aplikací a dalších věcí pro řidiče. Důvěra manažerů v ochotu spotřebitelů utrácet za předplatné ale klesla,“ poznamenal odborník KPMG na zákaznickou zkušenost Lukáš Cingr.
Větší zásoby přináší větší jistotu
Mimo Čínu přetrvávají značné obavy o dostupnost mnoha komodit a dílů. Téměř polovina nečínských respondentů je velmi nebo extrémně znepokojena komplikovaností přístupu k polovodičům, ale i lithiu, kobaltu a dalším surovinám potřebným pro baterie elektroaut.
Průzkum potvrdil posun v řízení dodavatelských řetězců, kde model „just-in-case“ (JIC) začíná převažovat nad modelem „just-in-time“ (JIT), resp. „just-in-sequence“ (JIS). „JIC směřuje k hromadění zásob, i za cenu vyšších výdajů za skladování. Výhodou je větší odolnost pro případ výpadků dodávek. JIS zdůrazňuje efektivitu, takže usiluje o co nejvýhodnější, přesně odměřené a načasované nákupy. Slabinou je menší jistota byznys kontinuity. JIC přeje diverzifikaci dodavatelů a/nebo dopravních cest, protože nehledá tolik jen nejlevnější či nejrychlejší kanál, ale více různých řešení, která dohromady posilují spolehlivost dodávek,“ uzavřel logistický expert KPMG Ladislav Rulf.
