Přesto, že elektromobily v letošním ročníku průzkumu představují hlavní trend (za číslo jedna ho označilo 50 % respondentů), čtyři pětiny respondentů z řad šéfů automobilek se domnívá, že budoucnost představují naopak palivové články. Podle 62 % z nich dokonce baterie jako pohon budoucnosti selžou v důsledku nedostatečné infrastruktury.

„Záležitost pohonu je pro výzkum a vývoj i představitele automobilek lépe uchopitelná, na rozdíl od autonomních vozů. Většina představitelů se shodne, že pro úspěšné uvedení autonomních vozů na trh bude nejprve nutné stanovit mezinárodní standardy. Autonomní automobily jsou tak značně závislé na regulaci,“ říká Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro automobilový sektor.

Celých 78 % šéfů automobilek se domnívá, že vodíkové palivové články představují hlavního konkurenta pro baterie. Poukazují především na to, že vodíkový pohon je mnohem životaschopnější s ohledem na stávající infrastrukturu a čas „dotankování“. Převážná většina respondentů se také shodne, že existence dieselových pohonů je s ohledem na jejich dopad na životní prostředí dlouhodobě neudržitelná.

„Vypadá to, že dopad ‚Dieselgate‘ na automobilový průmysl je naprosto zásadní. Pokud jde o souboj palivových článků a baterií, nejsem tak optimistický jako automobilky, i když je to přání v intencích jejich světa pochopitelné. Musíme vzít v potaz, že do elektromobility se rozhodly výrazně promluvit například energetické společnosti nebo města,“ říká Jan Linhart.

Respondenti se ve většině shodují, že v otázce autonomního řízení bude nejprve nutné stanovit patřičné standardy, které umožní provoz těchto vozů v globálním měřítku. Zdlouhavost takového procesu také stojí za umístěním této technologie na chvostu trendů.

„Tahouny v oblasti autonomních aut nejsou jen automobilky. Stále více se zde projevuje vliv jiných odvětví, především pak razantní nástup technologických firem. Ty sice nakonec nemusejí nutně přijít na trh s vlastními autonomními auty, ale snaha je vyvinout jim přinese technologický náskok, díky kterému budou na nástupu autonomních aut profitovat jako dodavatelé klíčových technologií.“ říká Jan Linhart. „Autonomní vozy ale otevírají další zásadní otázku, a to, co se stane se zákaznickými preferencemi, když odstraníte samotné řízení, respektive radost z něj,“ dodává Jan Linhart.

Průzkum KPMG Global Automotive Executive Survey se detailně zabývá také otázkami budoucích obchodních modelů a spolupráce nebo konkurence na poli nových technologií. Šéfové automobilek ve výsledcích průzkumu signalizují, že zákazníka budoucnosti budou častěji představovat společnosti, které budou zákazníkům nabízet služby mobility jako takové a respondenti dokonce odhadují, že až 50 % zákazníků v budoucnu nebude chtít auto vlastnit.

Za technologického lídra šéfové dále považují BMW, a to jak v elektromobilitě, tak v autonomním řízení. V loňském roce druhá Toyota se pak propadla v obou ukazatelích na čtvrté místo za druhou Teslu a třetí Hondu.  

BMW zaznamenalo úspěch i v očekávání růstu tržního podílu, kde na prvním místě vystřídalo Toyotu. Úspěch bavorské automobilky očekává 58 % top manažerů automobilového průmyslu. Volkswagen naopak neobhájil pozici v TOP 3 a propadl se na šesté místo. Největší posun vpřed zaznamenal Daimler/Mercedes Benz, který se posunul ze šestnáctého místa na třetí, mezi odpověďmi respondentů ze Severní Ameriky dokonce místo první. Pokles tržního podílu pak manažeři nejvíce očekávají u Fiat Chrysler a indických automobilek Mahindra a Tata.

Osmnáctého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey se zúčastnilo 953 respondentů z řad vrcholných představitelů automobilového průmyslu. Respondenti byli vybíráni tak, aby vzorek zahrnoval nejen tradiční výrobce automobilů, ale také zástupce ICT společností. Třetina respondentů zastupuje evropské společnosti, 13 % pochází se severní Ameriky, 13 % z jižní, 15 % reprezentuje Indii a přilehlé země jihovýchodní Asie, 9 % Čínu a 10 % zbytek Asie včetně Japonska a Jižní Koreje. Dvě třetiny společností z průzkumu mají obrat vyšší než miliardu dolarů, polovina pak vyšší než 10 miliard dolarů.