Česko je průkopníkem v používání platebních karet. Máme na obyvatele téměř nejvíce e-shopů v Evropě. Pochlubit se můžeme i řadou mezinárodně úspěšných digitálních firem. V komplexní digitalizaci ale máme ještě mezery. Na digitalizační projekty přitom často putují vysoké miliony, ale výsledky mnohdy zklamou.
Zásadní digitalizaci si vynucují celkový posun trhu, kroky konkurence a rozšiřování nových možností, jako je AI a low-code. Komplexní digitalizace obvykle znamená velkou transformaci a kulturní změnu, kterou podniky zažijí jen párkrát. Také proto data i naše zkušenosti ukazují, že digitalizaci zvládne bez větších zádrhelů jen přibližně 30 procent společností. Digitalizace se nevydařila třeba firmě Haribo, příkladem úspěchu je naopak Lego.
Digitalizačních projektů jsou desítky, zásadní tedy je, podle čeho se z nich vybere. Všechny projekty musejí jít stejným směrem. Stává se, že jeden projekt ušetří nějaké náklady, druhý o něco zlepší zákaznickou zkušenost, třetí zrychlí pár procesů, ale jako celek se firma moc neposune. Nevyužijí se synergie celkové transformace.
Digitalizaci pomohl nakopnout covid. Loni se digitalizace nejvíc dařila finančním institucím a podnikům ve službách spojených s volným časem. Dnes kvůli strašáku recese některé firmy investice do digitalizace omezují či odkládají. S dobře zvládnutou digitalizací přitom mohou vyjít z krize silnější.
Rámec pro úspěšnou digitalizaci jsme shrnuli do volně dostupné metodiky Digital Design Framework. Je koncipovaná pro firmy i státní správu. Chceme totiž podpořit digitalizaci, která staví do středu člověka, zvýší kvalitu služeb pro zákazníky i občany a katapultuje víc firem mezi světové hráče.
vyšlo v deníku E15
