V prvním díle jsme si řekli, že dobře nastavená ESG strategie stojí na příležitostech a rizicích, prostupuje celou firmu jak vertikálně, tak horizontálně a vychází z dialogu se stakeholdery. O jaké metodiky se při tvorbě strategie opřít a, jak má vypadat governance a ideální nastavení KPIs, si povíme v aktuálním článku. Na závěr shrnu, na jaké novinky byste se měli začít připravovat v souvislosti s regulací CSRD.
Nestihli jste první díl? Přečíst si ho můžete zde.
1. Sladění
V současné době existuje řada rámců a dohod, které vám tvorbu ESG strategie usnadní. Můžete se opřít o propracovaných 17 cílů udržitelného rozvoje od OSN (nemusíte řešit všech 17, vyberte si ty nejrelevantnější) nebo Pařížskou dohodu, která stanovuje, jak musíme postupovat, abychom do roku 2050 oteplili planetu pouze o 1,5 °C. Soulad firem s cíli Pařížské dohody navíc bude sledovat i připravovaná regulace CSRD. Rešerši zaměřte i na oborové aliance (pravidla zodpovědného investování, pravidla zodpovědného bankovnictví, šetrné budovy, net-zero aliance výrobců různých surovin jako je beton, ocel atd.), národní rámce (memoranda udržitelnosti) či jiné dobrovolné závazky.
2. Governance
Aby ESG neexistovalo jen na papíře, jmenujte zodpovědnou osobu (osoby) za ESG, například ESG officera, ESG manažera či chief of sustainability officera. Vytvořte si pro ni kompetenční modely. Pokud obsadíte pozici interním zaměstnancem, budete vědět, jaká školení by měl absolvovat nebo jaké certifikáty si potřebuje doplnit. Obsadíte-li pozici zvenčí, budete vědět, jaké kvality v životopisech hledat. Za sebe mohu doporučit například certifikaci Sustainability and Climate Risk (SCR®) Certificate od GARP. Zodpovědným osobám nezapomeňte alokovat zdroje odpovídající významnosti jejich agendy – myšleno finanční, personální i technické. Obecně se považuje, že agenda ESG a udržitelnosti spadá pod agendu CEO. Prakticky je však nutné agendu udržitelnosti rozvinout dále po celé firmě, tak aby se stala každodenní součástí. S ohledem na komplexnost agendy a také její specifičnosti pro různé ekonomické obory platí, že nenajdete jednoho odborníka, který obsáhne všechny potřebné požadavky.
3. KPIs
Úspěšnost správné strategie musíte také umět objektivně měřit a vyhodnotit. Pro zajištění motivace, potřebné výkonnosti a „tahu na branku“ jsou zde klíčové ukazatele výkonnosti neboli KPIs, jež se stanovují na úrovni celé společnosti jako celku a dále kaskádují na jednotlivé členy nejužšího managementu a další klíčové manažery. KPIs stanovte ideálně na základě dialogu se stakeholdery a na základě matice významnosti, která z něj vyplyne. Ale pozor, nefinanční cíle jsou často dlouhodobé v horizontu 10, klidně i 30 let. Důležité je tedy mít i jasně stanovené průběžné cíle, checkpointy, které i nadále zajistí, že se motivace na všech úrovních neztratí a vaše ESG ambice mají fundament. Pro své produkty a služby vypracujte impact analýzu. Nechte si vytvořit nezávislou validaci, že vámi stanovené cíle přispívají ke splnění Pařížské dohody, např. SBTi (Science Based Targets).
4. Reporting a transparentnost
Transparentní zveřejnění informací o ESG strategii, řídicím a kontrolním systému, cílech společnosti, jejich průběžném plnění, klíčových metrikách, aktivitách společnosti, jejích produktech, službách, zaměstnancích a fyzických aktivech je nezbytností. Kvalitní nefinanční report vám pomůže se lépe prodat a získat také vyšší ESG rating, pokud se pro něj rozhodnete nebo vám ho připraví ratingová agentura bez vašeho popudu. Na výběr máte několik globálních standardů nefinančního výkaznictví: TCFD, SASB, GRI, IFRS (S1/S2). GRI je v Evropě a ČR již poměrně etablovaným standardem pro standardizované vykazování nefinančních ukazatelů. TCFD řeší transparentnost u klimatického rizika, je nyní již povinné pro vybrané subjekty v UK a bude základem nového plošného rámce EU pro nefinanční výkaznictví. My v KPMG například reportujeme podle GRI. Doporučuji také nechat si klíčové části reportu nezávisle ověřit formou tzv. limited assurance podle standardů ISAE 3000. Povinné ověření se teprve blíží, ale s tím, jak stále více investorů zohledňuje nefinanční informace, si ti velcí hráči nechávají informace ověřovat již dnes.
Co vás čeká v souvislosti s regulací CSRD?
Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) nabude účinnosti v roce 2024 a v první vlně se bude týkat pouze všech kotovaných společností a velkých firem majících více než 500 zaměstnanců. O rok později (za vykazovací rok 2025) se rozsah aplikace významně rozšíří na všechny velké společnosti, které splní alespoň dvě z následujících kritérií:
- více než 250 zaměstnanců,
- obrat minimálně 40 milionů eur,
- celková aktiva minimálně 20 milionů eur.
Odborná skupina jmenovaná Evropskou komisí zveřejní v průběhu léta finální podobu šablon pro zveřejňování informací a standardy pro jednotlivé sektory. Od roku 2026 by podle návrhu direktivy měly povinnost reportovat nefinanční ukazatele i střední a menší podniky, které vydaly cenné papíry obchodované na burze.
Příklady informací, které budou muset podniky zveřejňovat
- Analýza potenciálních pozitivních i negativních dopadů společnosti na lidi a prostředí
- Zapojení stakeholderů
- Stanovení měřitelných klimatických a jiných cílů udržitelnosti v rámci jednotlivých časových horizontů (cíle vycházející z analýzy dopadu)
- Odolnost strategie, soulad s cíli Pařížské dohody a limitem 1,5 °C pro globální oteplování do roku 2050
- Měření GHG emisí: absolutní: Scope 1, 2 a 3 emise a relativní: podíl GHG emisí na čistém obratu
- Kvantitativní informace o spotřebě energie a energetickém mixu (např. podíl spotřeby energie spojené s aktivitami v sektorech s významným dopadem na klima na čistém obratu z těchto aktivit)
- Vyčíslení potenciálních finančních dopadů při materializaci klimatických rizik (např. v % z čistého obratu)
Rádi se s vámi potkáme a prodiskutujeme i vaši ESG strategii.
