Základ ESG strategie by měl stát na dvou silných nohách: na příležitostech a rizicích. Obě nohy by přitom měly růst v souladu s platnými i připravovanými regulacemi a myslet na transparentnost a způsob, jakým budete strategii komunikovat investorům, zaměstnancům nebo zákazníkům.
ESG riziko je transverzální, což znamená, že se projevuje přes dílčí faktory, které působí na standardní finanční rizika, například úvěrové, operační nebo tržní riziko či riziko likvidity.
Mezi tyto dílčí faktory patří hlavně rizika spojená se změnou klimatu:
a) Fyzická rizika:
- Akutní rizika – nečekané události typu přírodní katastrofy, například tornáda nebo dlouhotrvajícího sucha atd.
- Chronická rizika – postupné důsledky změny klimatu, například zvyšování teploty, zvyšování hladiny oceánů atd.
b) Přechodová rizika (rizika plynoucí z přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku kvantifikovaná prostřednictvím emisí skleníkových plynů):
- Politická a právní – zvýšený pricing emisí skleníkových plynů (GHG), rozšiřování povinností v oblasti reportování GHG emisí, regulace existujících produktů a služeb, soudní spory atd.
- Reputační – změna spotřebitelských preferencí, zvýšené obavy stakeholderů, negativní zpětná vazba stakeholderů atd.
- Tržní – změna chování zákazníků, zvýšená cena vstupních surovin, nemožnost vyhodnocování tržních signálů atd.
- Technologická – náklady na přechod na nízkoemisní technologie, neúspěšné investice do nových technologií, substituce existujících produktů a služeb takovými, které generují nižší GHG emise
Klimatická rizika přitom už dávno nejsou jen teorií. V letošním roce museli ve Francii kvůli nedostatku vody odstavit jaderné elektrárny, protože je neměli čím chladit. V Německu se nemohlo kvůli nízké hladině řek vozit uhlí loděmi a všechny stavební firmy budou muset kalkulovat s tím, že při vlnách veder, kdy se teploty blíží 40 °C, bude nutné zastavit stavební práce, jelikož dělníci by byli vystaveni vážným zdravotním komplikacím.
Jako příležitosti oproti tomu můžete investovat do rozšíření obnovitelných zdrojů energie a také do rozvoje nových technologií jako je digitalizace nebo elektrifikace, kde nás to dříve nenapadlo, do oslovení nových zákaznických segmentů např. z důvodu vývoje demografie a změny chování zákazníků a jejich nákupních preferencí (u generací Y, Z, ale i dalších popsaných), zavedení nových produktů s větší energetickou efektivitou a nižší uhlíkovou stopou. Finanční instituce již dnes například zvažují rozšíření svých tradičních služeb o energetické a dekarbonizační poradenství.
Na co nezapomenout: Stakeholdeři a spolupráce napříč firmou
Správná tvorba strategie nevypadá tak, že si sedne vedení firmy a sepíše to, co je pro ně důležité. Nezbytným krokem je zmapovat stakeholdery: akcionáře, investory, fondy, prospektivní investory, poskytovatele financování, dodavatele, odběratele a zaměstnance. Ti všichni mohou mít vlastní ESG cíle nebo alespoň očekávání. Například současná generace absolventů vysokých škol je v otázce životního prostředí daleko uvědomělejší než jejich rodiče. Chcete, aby k vám šli pracovat, aby kupovali vaše výrobky? Pak musíte souznít s jejich hodnotami. Vaši odběratelé už mohou letos připravovat nefinanční reporting a brzo napsat o data i vám. Nefinanční kritéria se stále častěji objevují i jako kritérium ve výběrových řízeních.
ESG strategii byste měli navrhnout tak, aby zasahovala firmu jak horizontálně, tak vertikálně a projevovala se v co možná největším počtu jejích aktivit.
Vertikálně se prolíná od celkové strategie, očekávání klíčových investorů a akcionářů (i prospektivních) po technickou infrastrukturu a data.
Horizontálně by měla zahrnovat klíčové obchodní procesy od uzavření obchodu přes výrobu až po dodání a back office, ale také interní procesy např. správu vlastního majetku.
Vaše strategie by také měla zohledňovat vaši lokalitu, regulace, které se na vás vztahují, sektor, v němž působíte, nebo váš produktový mix. Každý z těch aspektů ovlivní, na jaká rizika se musíte připravit.
Ve druhém díle si povíme o metodikách, KPIs a novinkách, které přinese CSRD.
