Většinou šlo o investice do automatizovaných řešení a nových technologií, jako jsou umělá inteligence a strojové učení. Vyplývá to z průzkumu KPMG Německo mezi vybranými evropskými bankami ze 14 zemí. Mezi nová rizika studie řadí i pandemii COVID-19, která mění chování zákazníků, a tím i finanční toky. Bankám také doporučuje provádět četnější hodnocení rizik.
Více než tři čtvrtiny respondentů si myslí, že podhoubí pro nekalosti vytvářejí zejména nedostatečné kontroly a špatně nastavené postupy. „Boj s praním špinavých peněz se dnes neobejde bez inteligentních řešení,” komentuje studii Maroš Holodňák, partner KPMG odpovědný za forenzní služby v regionu CEE. „Na podcenění této oblasti mohou přitom banky a další povinné subjekty doplatit,“ dodává Holodňák.
60 % respondentů se domnívá, že automatické kontroly jsou nejúčinnějším nástrojem, jak zabránit podvodům. 57 % respondentů si myslí, že účinná jsou také pravidelná školení, 51 % spoléhá na datovou analýzu.
Do nových technologií a automatizovaných nástrojů investuje přes 90 % bank. Nejvíc prostředků vynakládají malé a střední banky. Naproti tomu pětina velkých bank (s aktivy přes 500 miliard eur) uvedla, že do automatizovaných řešení neinvestuje. To ale může znamenat i to, že už tato řešení zavedla.
Jen minimum systémových upozornění je opravdu podezřelou aktivitou
I přes značné výdaje na inovaci v technologické oblasti mají evropské banky stále co zlepšovat. Jen 0–5 % automaticky generovaných systémových upozornění je nakonec nahlášeno jako podezřelá aktivita. Právě snížení množství falešně pozitivních výsledků skýtá prostor pro větší využití sofistikovaných technologií. „Banky si nemohou dovolit spoléhat se jen na manuální sběr a vyhodnocování dat. Stejně důležité je, aby systémy kontrol dávaly relevantní výsledky, tedy aby zachycovaly rizikové transakce. Zde se otevírá prostor pro strojové učení, “ upozorňuje Holodňák.
Za čím dál větší pozornost věnovanou AML může zvyšující se regulatorní dohled ve většině vyspělých zemí, nová legislativa (to platí i pro Česko) i tvrdé postihy finančních institucí, které kontrolu této oblasti zanedbaly, jak ukazuje nedávný případ Danske Bank (o dlouho očekávaném rozsudku si můžete přečíst tady). „Banky patří často do nadnárodních struktur, kdy lokální pochybení může mít dopad na celou skupinu. Proto v tomto směru nemusí příliš znamenat, pokud místní regulátor není příliš aktivní,“ dodává Holodňák.
Maroš Holodňák
Partner, Risk Consulting
KPMG Česká republika