Začátek roku bývá již tradičně spojen s intenzivní prací nad auditem účetních závěrek. Zejména v prostředí nadnárodních korporací vede od čistě účetní problematiky velmi krátká cesta k otázkám zaměřeným na spolupráci auditované společnosti se spřízněnými subjekty.

• Jsou zaúčtované výnosy z výrobků prodaných sesterské společnosti ve výši, která odpovídá výnosům nezávislého subjektu za prodej uskutečněný v obdobných podmínkách?
   
• Nejsou náklady zaúčtované v souvislosti s nákupem služeb od mateřské společnosti neúměrně navýšené?
   
• Platila by nezávislá společnost licenční poplatky za poskytnuté výrobní know-how?

Jakkoli se řádně zpracovaný audit účetní závěrky nemůže oblasti převodních cen zcela vyhnout, jeho primárním účelem není zpracovat detailní analýzu vnitroskupinových transakcí. Výrok auditora ani zpráva o vztazích tak nejsou důkazním prostředkem dokládajícím, že účetní jednotka použila převodní ceny v souladu s principem tržního odstupu.

Tímto prostředkem na druhou stranu může být jejich dokumentace. Jedná se o souhrn důkazních prostředků potvrzujících, že metody ocenění vnitroskupinových transakcí, jakož i podmínky a okolnosti, za kterých se uskutečňují, jsou v souladu s podmínkami a postupy, které by si zvolili nezávislí obchodní partneři za obdobné situace.

Zvyšující se nároky na kvalitu dokumentace převodních cen potvrzují i rozhodnutí českých soudů. Dokumenty v podobě uzavřených smluv a vystavených faktur nestačí k prokázání, že služby byly skutečně poskytnuty, a to za cenu, kterou lze považovat za tržní.

Vedle diskuzí s auditory či finančními úřady na téma převodních cen klade na management společností vysoké nároky rovněž dobře známý institut péče řádného hospodáře. U jednatelů se předpokládají potřebné znalosti, nezbytná loajalita a pečlivost ve všech aspektech řízení společnosti. Například vyžádání pokynu od valné hromady k uskutečnění obchodu za podmínek neodpovídajících tržním principům nezbavuje jednatele odpovědnosti.

Na ještě vyšší úroveň posouvá nároky nejen na vedení společností trestní zákoník. Fyzické osobě – jednateli, finančnímu řediteli, hlavní účetní – hrozí trestní stíhání, bude-li jí prokázán byť jen nepřímý úmysl (za který lze kvalifikovat i neznalost) zasáhnout do účetnictví, vést a uchovávat účetní a daňové doklady, či se vyjadřovat ke státním orgánům nebo obchodním partnerům způsobem, který může způsobit zkrácení daně. Výsledkem takového stíhání může být například zákaz činnosti, peněžitý trest, propadnutí věci nebo odnětí svobody.

Rozsah trestu roste s velikostí krácení daně. Odnětí svobody je možné uložit již u činů „značného rozsahu“, tj. přesahujících částku 500 tisíc Kč. Vezmeme-li v potaz typickou hodnotu fakturací za zboží či služby uvnitř nadnárodních korporací, nezbývá než doporučit zpracovat dokumentaci převodních cen opravdu kvalitně.

Článek vyšel v Daňových a právních aktualitách.