Čtvrtina předních českých firem neinformuje o ESG

Sedmdesát čtyři ze 100 obratově největších českých firem zveřejňuje informace o ESG aspektech svého podnikání. Celosvětově tak činí 79 ze 100. Nejčastěji používanou vykazovací metodikou zůstává v Česku GRI, globálně se přitom zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. Nejvyšší procento společností zpracovávajících zprávy o udržitelnosti je v asijsko-pacifickém regionu, Evropa skončila až druhá. Výsledky firem v oblasti udržitelnosti zatím většinou nemají vliv na odměny managementu. Upozornila na to studie poradenské společnosti KPMG, která analyzovala zprávy o ESG od 5 800 firem z 58 zemí.

Zprávy o udržitelnosti a ESG zveřejňuje stále více firem, pokrok ale není zcela rovnoměrný. Ve skupině 100 obratově nejvýznamnějších společností v každé analyzované zemi (tzv. N100) jich před deseti lety v průměru zhruba 67 procent vydávalo zprávy o udržitelnosti. Nyní se tento podíl zvýšil na 79 procent. V Česku je nicméně o něco nižší, konkrétně 74 procent. V sousedním Německu přitom zveřejnilo zprávu o udržitelnosti všech 100 sledovaných firem.

Největší rozdíl ale spočívá v podobě a rozsahu zveřejňovaných informací. Ze 74 českých firem vykazujících ESG jich necelých 60 procent vydává vlastní samostatnou zprávu. Ostatní informují přes své mateřské společnosti v zahraničí.

„V Česku zveřejňované nefinanční informace jsou navzájem dost odlišné co do šíře a detailu. Setkali jsme se s velmi podrobně zpracovanými výkazy, ale také jen s jednou či dvěma větami ve výroční zprávě. Aktuálně schválená unijní směrnice CSRD o podávání zpráv o udržitelnosti by měla jednotně určit rozsah zveřejňovaných údajů. Směrnice také ukládá vykazovací povinnost mnohem více firmám. V rámci EU bude muset zprávu o udržitelnosti nově zveřejňovat přibližně 49 000 firem místo současných 11 600,“ upozornila specialistka KPMG na udržitelnost a výkaznictví Miroslava Prokešová.

„Směrnice CSRD a k ní připravované reportovací standardy ESRS se zaměřují i na témata, o kterých není zatím běžné v českém kontextu informovat. Jde například o biodiverzitu či rizika v oblasti řízení, ale také o sociální aspekty. Firmy by nově měly i více kontrolovat své dodavatelské řetězce a připravovat dlouhodobé strategie a cíle, plus finanční plány, jak jich dosáhnout,“ dodala.

V současnosti pouze pětina z tuzemských firem informujících o ESG zahrnuje mezi rizika i ztrátu biodiverzity.

Česko spoléhá na emisní povolenky

GRI zůstává v Česku nejčastěji používanou metodikou reportování o ESG. Celosvětově se zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. V Česku se sice počet podniků využívajících TCFD také téměř zdvojnásobil, za tímto nárůstem ale stojí zejména společnosti, které informují prostřednictvím zahraničních matek.

„Pokud budou firmy v Česku zavádět nefinanční reporting podle standardů ESRS, tak budou v podstatě reportovat podle GRI i TCFD, protože ESRS kombinuje přístup a požadavky obou metodik,“ vysvětlila Prokešová.

Přibližně 65 procent tuzemských firem vykazujících ESG uvádí i své cíle ohledně snižování uhlíkové stopy. Z těchto 48 společností jich ale jen 20 chce dekarbonizačních cílů dosáhnout především cestou snižování vlastní produkce emisí. Většina tedy hodlá spoléhat spíše na emisní povolenky a jiné offsetové nástroje.

ESG je stále hlavně o „E“

Celosvětově přibližně tři čtvrtiny vykazujících společností provedly hodnocení významnosti a zveřejnily výčet významných témat. V Česku tak učinila jen třetina firem. Hodnocení spočívá v identifikaci zásadních ESG témat, která mají na podnik a s ním spojené subjekty největší dopad. Jednotlivým tématům se pak přiřazují priority.

Zprávy o udržitelnosti a ESG bývají napříč státy podobné v tom, že se věnují především nebo výhradně životnímu prostředí („E“). Upozaděny jsou naopak většinou sociální otázky („S“) a rizika spojená s řízením („G“).  Čtyřicet tři procent největších světových společností řadí mezi finanční rizika pro své podnikání i sociální témata jako diverzita, rovnost, inkluze, moderní otroctví a obecně pracovní podmínky. Čtyřicet jedna procent největších světových firem zahrnuje mezi finanční rizika otázky spojené s oblastí řízení, tj. například úplatky či protisoutěžní jednání.

Zprávy o udržitelnosti často kroky firem popisují bez výraznější kvantifikace. „Obvykle chybí více kvantitativních, či finančních údajů. Tento dominantní takzvaný narativní přístup by mělo vystřídat využívání robustnějších dat. V rozsahu a kvalitě datové základny mají mnohé co zlepšovat společnosti po celém světě,“ uvedla Prokešová.

ESG není jen záležitostí Evropy

Studie zahrnuje země ze všech kontinentů. V asijsko-pacifickém regionu zpracovává zprávy o udržitelnosti přibližně 89 procent sledovaných společností. Následuje Evropa s 82 procenty, Amerika se 74 procenty a Blízký východ a Afrika s 56 procenty.

Studie ale zdůrazňuje regionální rozdíly v obsahu zpráv o udržitelnosti. „Odlišnosti jsou zapříčiněny hlavně jedinečností každého regionu, specifickými problémy tamních společností a jinými regulatorními pravidly. Latinská Amerika například vyniká ve zprávách o biodiverzitě a Afrika ve zveřejňování informací ze sociální oblasti,“ poznamenala Prokešová.

Od roku 2020 nastal výrazný nárůst vykazování udržitelnosti ve třech státech: Island (+39 procentních bodů), Spojené arabské emiráty (+22 procentních bodů) a Jižní Korea (+22 procentních bodů). Významné poklesy zaznamenaly naopak Mexiko (-16 procentních bodů), Argentina (-16 procentních bodů) a Turecko (-12 procentních bodů).

ESG neovlivňuje odměny managementu

V průměru pouze třetina společností ze skupin N100 ve zprávách uvádí člena vedení s přidělenou odpovědností za udržitelnost. V Česku tak činí 29 firem (cca 39 procent).

Z 250 obratově největších světových společností (tzv. G250) jen 24 procent navázalo odměny managementu na jeho výsledky v oblasti udržitelnosti. Ze 74 českých firem informujících o ESG jich pouze 10 (13,5 procent) spojilo odměny vedení s výsledky v ESG. Všechny tyto firmy reportují prostřednictvím zahraniční matky.

O studii a dalších aktivitách KPMG

Globální síť KPMG analyzuje zprávy firem o udržitelnosti každé dva roky. Studie nazvaná Survey of Sustainability Reporting vyšla poprvé v roce 1993.

KPMG také spolupracuje se Světovým ekonomickým fórem na vytvoření základní ESG metriky, která má přinést větší srovnatelnost různých nefinančních výkazů.