• Bezmála třetina vozů vyrobených v roce 2040 budou elektromobily, spalovací motory k zániku nemíří. 
• Pohon budoucnosti čím dál více určuje regionální závislost na surovinové základně.
   

V roce 2040 budou podle automobilových manažerů auta na elektrobaterie představovat 30 % celosvětové výroby, následovat je budou hybridy (25 %) a auta na vodík a vozy se spalovacími motory (po 23 %). Spotřebitelé jsou o poznání konzervativnější. Jedničkou jsou pro ně hybridy následované spalovacími motory, plně alternativních technologií se zatím obávají. Jako největší překážku koupě elektromobilu více než třetina uvádí cenu (35 %), délka dobíjení vadí čtvrtině respondentů (24 %) a bezmála pětina není spokojena s nabídkou vozidel v této kategorii (18 %).
Pohon budoucnosti určuje čím dál více regionální závislost na surovinové základně daného státu. 77 % šéfů automobilek se domnívá, že zatímco Čína bude sázet na elektromobily, Spojené státy se díky bohatým zásobám ropy a plynu vydají cestou zachování spalovacích motorů. Soustředit se budou spíše na palivové články (vodík).

Jako trend číslo jedna označují automobiloví lídři konektivitu a digitalizaci. Zároveň více než tři čtvrtiny z nich připouštějí (77 %), že už to nebudou oni, ale regulátoři a politici, kdo bude o technologických změnách a vývoji rozhodovat. „Komplikace to může znamenat především pro Evropu. Politiku EU v oblasti automobilového sektoru považuje za jasnou pouze polovina šéfů automobilek ze západní Evropy. Schopnost evropských politiků domluvit se na jednotných pravidlech do značné míry předurčí schopnost evropských automobilek uspět na trhu budoucnosti,“ vysvětluje Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor.

Evropská unie se chystá zásadně ovlivňovat vývoj automobilového průmyslu – do roku 2030 by podle ní měl mít každý třetí prodaný vůz elektrický pohon. Výroba elektromobilů je pro automobilky totiž nejsnazší cestou, jak snížit celkové emise vyžadované regulací. Měření průměrných emisí a další regulace u vyrobených aut čekají na automobilky po roce 2020 a ještě přísnější metr se chystá po roce 2025. V případě nedodržení automobilky čekají miliardové pokuty.

„Skutečný dopad legislativy emisních limitů je velkou otázkou. Nereflektuje totiž fakt, že i elektromobily životní prostředí určitým způsobem zatěžují – od jejích výroby přes energii potřebnou k dobití až po recyklaci vozidla. Zpřísnění limitů navíc přichází v době, kdy řada států přehodnocuje svou energetickou politiku, což nástup elektromobilů spíše komplikuje. Přinejmenším hrozí, že auta pro běžné spotřebitele podraží, prudký nástup elektromobilů ale přinese řadu dalších problémů a výzev,“ komentuje situaci Jan Linhart z KPMG. 

V Číně a Spojených státech jsou podmínky o řád příznivější, 83 %, resp. 81 % tamějších šéfů automobilek tvrdí, že politika státu v oblasti automobilového průmyslu je přehledná.

Dvacátého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey se zúčastnilo na tisíc respondentek a respondentů z řad vrcholných představitelů automobilového průmyslu. Vybíráni byli tak, aby vzorek zahrnoval nejen tradiční výrobce automobilů, ale také zástupce ICT společností. Více než třetina respondentů zastupuje evropské společnosti, 14 % pochází ze severní Ameriky, desetina reprezentuje čínské společnosti. Po 10 % dotazovaných pochází také z jižní Ameriky, Indie a přilehlých zemí jihovýchodní Asie a zbytku Asie včetně Japonska a Jižní Koreje. Bezmála dvě třetiny společností z průzkumu mají obrat vyšší než miliardu dolarů, čtvrtina pak vyšší než 10 miliard dolarů. Druhá část průzkumu zahrnuje 2 000 zákazníků z celého světa, všech věkových kategorií a úrovní vzdělání. Kompletní výsledky průzkumu a interaktivní verzi najdete na webu automotive-institute.kpmg.de. Můžete si také stáhnout hlavní závěry v prezentaci.