Domácnosti jsou z nejhoršího venku, špatná nálada ale přetrvává

Ekonomický stav většiny Čechů se zlepšuje již druhý rok v řadě, ukázal index finanční situace domácností, jehož všechny složky mírně rostou. Přesto se více než polovina lidí domnívá, že se země nevyvíjí správným směrem. Nepatrně se zvýšil i podíl těch, kteří příští rok vyhlížejí s obavami, případně s nejistotou. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu, který pro poradenskou společnost KPMG zpracoval analytický ústav STEM. 

„Špatná nálada zatím přetrvává. Konkrétně 53 procent lidí si myslí, že se celková situace v Česku nevyvíjí dobře. O jeden procentní bod narostl i podíl těch, kteří následujících 12 měsíců očekávají s obavami, případně s nejistotou. Data o finanční situaci domácností ale naznačují, že jsme z nejhoršího venku,“  řekl ředitel STEM Martin Buchtík s odkazem na index, který STEM počítá na základě několika souhrnných ukazatelů. 

Pro přehlednost je hodnota indexu v aktuálním měření (květen 2024) stanovena na referenčních 100 bodů. Loňská hodnota tak vychází na 93 a předloňská na 83 bodů. Dosavadního minima (72 bodů) dosáhl index v roce 2010 a maxima (116 bodů) v roce 2020. Nad 100 body se držel jen mezi lety 2016 až 2021. 

Ztracených pět let

„Letos i v příštích letech očekáváme obnovení ekonomického růstu, proto se skepse české společnosti ohledně vývoje země může zdát zvláštní. Jenže na úroveň ekonomiky v roce 2019 se pravděpodobně vrátíme až v průběhu letošního roku. Přišli jsme tedy o pět let, hlavně vinou dvouciferné inflace, což je ještě více patrné na ukazateli reálné průměrné hrubé měsíční mzdy. Návrat k jejímu historickému vrcholu očekáváme nejdříve v roce 2026. Vědomí ztracených let může přispívat k přežívání negativní nálady ohledně směřování země navzdory tomu, že ekonomika opět roste,“  vysvětlil ekonom KPMG Adam Páleníček. 

Rozpor mezi obecnou náladou a vnímáním vlastní situace je dlouhodobý a projevuje se i v dalších oblastech. „Máme trochu tendenci vnímat sami sebe a své nejbližší okolí jako malý ostrůvek stability v moři chaosu,“ uvedl Buchtík s odkazem na kontrast mezi hodnocením směřování země a osobních financí. Ačkoli si 53 % lidí myslí, že se Česko neubírá správným směrem, 68 % věří, že se v příštím roce zlepší, případně nezmění finanční situace jejich vlastní domácnosti. A 70 % respondentů se nedomnívá, že by jejich domácnost byla chudá. 

„Zjištění, jak domácnosti hodnotí vlastní situaci, dokážou do značné míry předpovědět směr dalšího makroekonomického vývoje. Loni jsme pozorovali mírné zlepšení indexu a následně predikovali obrat k lepšímu pro celou zemi, což se nakonec potvrdilo. Loňský rok jsme sice celkově uzavřeli s meziročním poklesem reálného HDP ve výši 0,3 %, ale v posledním čtvrtletí nastal zmíněný obrat v podobě návratu mírného růstu. Data z našeho aktuálního průzkumu opět podporují očekávání růstu reálného HDP, který by podle resortu financí mohl letos dosáhnout 1,4 %,“  dodal Páleníček. 

Hůře s příjmem vychází hlavně dvacátníci

V posledních dvou letech index setrvale mírně roste a z detailních dat je patrné, že jej táhnou vzhůru všechny tři jeho složky. „Vždy se lidí ptáme na to, jak vycházejí se svým současným příjmem, jak se jejich finanční situace změnila za posledních 12 měsíců a jak čekají, že se jejich situace změní v následujícím roce. Ve všech těchto oblastech jsme zaznamenali zlepšení u prakticky všech sledovaných skupin. Výjimkou jsou lidé ve věku 18-29 let a nezaměstnaní, kteří hlásí mírné zhoršení schopnosti vycházet se svým příjmem,“  upozornil Buchtík. 

Úměrně těmto ukazatelům se zlepšuje také schopnost domácností vytvářet úspory. Schopnost spořit narostla ve všech sledovaných skupinách kromě lidí, jejichž nejvyšší vzdělání je základní škola. 

Banky jako kotva

Průzkum také ukázal, že banky se v Česku nadále těší vysoké důvěře veřejnosti. ČNB i komerční banky dobře zafungovaly při pádu Sberbank a ve Švýcarsku se podařilo zvládnout krizi kolem Credit Suisse s potenciálně nadnárodním dosahem. Data navíc potvrdila, že důvěra je nejen vysoká, ale i dlouhodobě stabilní, což je pro celou českou ekonomiku velmi pozitivní zpráva. 

„Stabilita bankovního sektoru a důvěra lidí v něj sehrává klíčovou roli v celé ekonomice. Náš bankovní sektor se těší dlouhodobé důvěře, což by se mohlo změnit hlavně v případě vyššího nárůstu nesplácených úvěrů. Jejich podíl je však na historicky nejnižších úrovních, a to navzdory vnějším šokům posledních let. Je proto velice pravděpodobné, že důvěra v bankovní sektor zůstane vysoká i v budoucnu,“  uzavřel Páleníček. 

O výzkumu

Výzkum provedl neziskový ústav STEM (www.stem.cz) kombinací metody online dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a osobního dotazování (CAPI) prostřednictvím vyškolených tazatelů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. – 18. května 2024. Dotazovaní byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1053 respondentů.