Od ambicí k akci: Globální protokol cirkularity (GCP) v kostce

Po řadu let čelily společnosti, které chtěly měřit a reportovat cirkularitu, roztříštěnému prostředí: nekonzistentním metrikám, protichůdným definicím a absenci globálního sjednocujícího standardu. Na COP30 v brazilském Belému byl představen Globální protokol cirkularity (Global Circularity Protocol, GCP).

GCP vyvinula Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (WBCSD) ve spolupráci s více než 80 organizacemi a 150 experty. GCP stanovuje globální standard pro měření, řízení a komunikaci v oblasti cirkularity. Odborníci z KPMG jako spolutvůrci Circular Transition Indicators (CTI) přispěli svými zkušenostmi. Věříme, že GCP dále posílí schopnost společností přejít od cirkulárních ambicí k reálným krokům.

Proč je cirkularita pro byznys nezbytností

Cirkularita už není něco, co je „dobré mít“. Je to byznysová nutnost, a to z následujících důvodů:

Geopolitický kontext: Bezpečnost zdrojů je pod tlakem v důsledku globálních konfliktů a narušení dodavatelských řetězců. Společnosti, které snižují závislost na primárních (panenských) materiálech, získávají vyšší odolnost.

Trendy v ESG: Přestože investice do ESG čelí zvýšené kontrole, regulátoři a investoři stále více požadují důvěryhodná a srovnatelná data o efektivitě využívání zdrojů a klimatických dopadech. Cirkularita přináší obojí.

GCP poskytuje společnostem důvěryhodný a standardizovaný přístup, jak přejít od cirkulárních ambicí k činům. Nabízí:

• jasně vymezený rozsah a řízení: definici systémových hranic a určení, které části hodnotového řetězce (např. produkt, obchodní jednotka nebo celý podnik) mají být součástí hodnocení cirkularity pro zajištění konzistence a srovnatelnosti.
• pokyny k reportingu: stanovení toho, jak má být výkonnost v oblasti cirkularity zveřejňována ve výročních zprávách a zprávách o udržitelnosti, což umožňuje srovnání napříč odvětvími.
• rozšířené a zpřesněné metriky výkonnosti: metriky byly upraveny pro větší relevanci. Byly rozšířeny o nové ukazatele, například dematerializaci (využívání menšího množství materiálů k dosažení stejné hodnoty).

Nad rámec souladu s předpisy: byznysová hodnota

Kromě standardizace měření a reportingu se GCP zaměřuje na vytváření hodnoty pro podniky tím, že:

• otevírá příležitosti pro inovace: identifikací materiálových „hotspotů“ mohou firmy přepracovat produkty, zavádět nové obchodní modely (např. Product-as-a-Service) a snižovat náklady.
• poskytuje srovnatelná data pro stakeholdery: investoři a regulátoři mohou porovnávat výkonnost napříč odvětvími, což zvyšuje důvěru a snižuje riziko greenwashingu.
• zajišťuje odpovědnost za firemní cíle: jasně definované metriky činí pokrok viditelným a auditovatelným, čímž posilují řízení a důvěryhodnost.

Novinka v GCP: metriky dematerializace

GCP navazuje na rámec Circular Transition Indicators (CTI), který již poskytoval metriky pro měření a řízení cirkularity ve firmách. Tyto metriky byly zpřesněny na základě zkušeností a zpětné vazby zapojených společností a expertů, aby zůstaly praktické a relevantní.

Novinkou v GCP jsou metriky zaměřené na tzv. dematerializaci – tedy využívání menšího množství materiálů k dosažení stejné hodnoty. Příkladem může být odlehčení obalů bez snížení jejich odolnosti, návrh modulárního nábytku s menším počtem komponent při zachování stejné funkčnosti nebo digitální řešení nahrazující fyzické produkty (např. e-knihy místo tištěných knih).

Díky těmto doplněním je cirkularita více akceschopná a umožňuje firmám sledovat pokrok ve dvou klíčových oblastech: efektivitě využívání zdrojů a inovacích.

Dopady zavedení GCP

Přijetí GCP může přinést měřitelné dopady:

• Zdvojnásobení tempa růstu cirkulární vyspělosti.
• Snížení globální spotřeby materiálů o 4–5 % v období 2026–2050, což představuje úsporu až 120 miliard tun materiálů, nižší závislost na primárních zdrojích a snížení environmentálních i dodavatelských rizik.
• Pokles emisí skleníkových plynů o 6–7 %, tedy ekvivalent 1,3–1,5násobku současných ročních globálních emisí, zejména díky nižší energetické náročnosti výroby a delší životnosti produktů.
• Snížení znečištění ovzduší o 11–12 % ročně v důsledku omezení těžby a průmyslové produkce.