ČNB tak reaguje na opakovaně zjištěné nedostatky v této oblasti. Transakční monitoring je nedílnou součástí opatření pro odhalování a šetření podezřelých obchodů. Benchmark se soustředí na předpisovou základnu, vlastní nastavení monitoringu, vyhodnocování rizik transakcí a navazující postupy povinných osob.
Povinné osoby by měly postupovat v souladu s tzv. rizikově orientovaným přístupem – vzít v úvahu rizikové faktory klientů, země původu, produktů, služeb, transakcí a dodavatelských kanálů. Podle ČNB se ale průběžně nepřizpůsobují měnícím se rizikovým faktorům. ČNB dále upozorňuje, že povinné osoby mají nedostatečné interní předpisy. Pracovní postupy a metodické pokyny mimo jiné nepopisují vyhodnocení scénářů, nastavení výše thresholdů, aktualizaci parametrických dat a seznamů, šetření alertů a zařazování klientů na whitelisty.
Kvalitu a integritu vstupních dat, jejich správnost a úplnost považuje ČNB za klíčové pro efektivní transakční monitoring. Pokud data nejsou platná a správná, výsledkem je značná chybovost v detekci transakčního rizika. Nedostatky ve sběru dat vznikají už při vstupní nebo pravidelné kontrole klienta, která není provedena v požadovaném rozsahu nebo vůbec.
Je nutné monitorovat i interní převody mezi účty klienta nebo mezi klienty v rámci jedné povinné osoby? ČNB má za to, že „pojem obchod pro potřeby AML označuje jakékoli jednání, kterým by případně mohlo dojít k legalizaci výnosů“. Povinné osoby by měly aplikovat risk based approach postupy [RBA] a na základě předchozího posouzení definovat „pouze“ některé druhy interních transakcí s vyšším AML (Anti-Money Laundering) rizikem. ČNB považuje za nedostatečné, pokud jsou všechny interní převody jednoho klienta nebo převody mezi různými klienty jedné povinné osoby vyloučeny z transakčního monitoringu bez předchozího posouzení a vyhodnocení.
Nebankovní finanční instituce představují obecně zvýšené AML riziko, a proto je nutná zesílená kontrola klienta. Banky by měly získat dostatečné informace o klientech samotné nebankovní finanční instituce, jakým způsobem tato instituce řídí svá AML rizika, a získat tak informace o:
- kvalitě uplatňovaných pravidel a postupů v oblasti AML (Wolfsbergský AML dotazník jako samostatný zdroj je považován za nedostačující z pohledu ČNB),
- obchodním modelu,
- možných obchodech, které svým klientům nebankovní finanční instituce nabízí,
- struktuře portfolia klientů, kterým nebankovní finanční instituce poskytuje služby (pro účely vyhodnocení rizikového faktoru země původu),
- zemích, z/do kterých budou směřovat transakce,
- řízení sankčního rizika.
Banky by měly zohlednit rizikové faktory a informace z provedené kontroly při nastavení specifických detekčních scénářů.
ČNB dále poukazuje na nutnost provádět transakční monitoring i na účtech investičních nástrojů. Monitoring příchozích a odchozích plateb klienta ve prospěch běžného účtu nemůže efektivně monitorovat potenciálně podezřelé transakce.
ČNB zmiňuje předpoklady a požadavky na informační systémy a IT. Zásadní je požadavek zpětné rekonstrukce klíčových postupů a definovaný proces změn a rozvoje informačních systémů. Je také nutné řídit případný outsourcing procesů a systémů a zálohovat data.
