Přejít na hlavní obsah

      Nefinanční informace, které o své činnosti firmy zveřejňují, hrají stále důležitější roli. Údaje o přístupu k udržitelnosti vyžaduje nejen stát, ale také investoři a do budoucna budou podstatné i pro rozhodování finančních institucí. Odborníci KPMG z 52 zemí se už po jedenácté podívali na přístup k udržitelnosti největších světových i národních firem. Zpráva „Time has come“ navazuje na průzkum, jak firmy reportují naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) od OSN z roku 2017.

      Globální studie KPMG prověřila podnikové zprávy 5 200 firem, v každé z 52 zemí sto největších firem dle výnosů.

      Ztrátu biodiverzity řeší stále jen menšina firem

      I když 80 procent největších světových společností reportuje o svém přístupu k udržitelnosti, riziko spojené s biologickou rozmanitostí zůstává výrazně podhodnoceno. Rizika týkající se biodiverzity v současné době zveřejňuje méně než čtvrtina (23 procent) společností, jejichž provoz má vliv na ekosystém. V Česku tuto informaci uvádí dokonce jenom 10 procent reportujících firem. A to navzdory potenciálním důsledkům, které ničení ekosystémů může mít pro společnost i ekonomiku.

      Jediným sektorem, ve kterém těsná většina firem (51 procent) celosvětově uvádí rizika spojená s biodiverzitou, je podle studie těžařství.  Ukázalo se také, že mezi Cíle OSN, na které se zaměřuje nejméně firem, patří cíle 14 - Život ve vodě a 15 – Na souši. Mnoho společností tak v současné době postrádá znalosti, jakým způsobem mohou rizika spojená s biodiverzitou ovlivnit podnikání. 

      Trendy v Evropské unii

      V roce 2017 vstoupila v platnost Směrnice č. 2014/95/EU, která firmám zavedla povinnost uvádět ve výročních zprávách nefinanční ukazatele. V České republice se tato povinnost týká velkých firem veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci.

      V porovnání s rokem 2017 ve členských státech Evropské unie rostl počet firem, které sestavují zprávu o udržitelnosti (+ 12 procent). Nejvíce zpráv vydávají firmy ve Švédsku (98 procent), Španělsku (98 procent) a Francii (98 procent), pro srovnání na Slovensku jde o 76 procent a v České republice o 66 procent společností. K rozdílům dochází kvůli různě definovaným národním legislativním požadavkům. V uplynulých letech vzrostlo i množství firem (+ 12 procent), které propojují svoji výroční zprávu se zprávou o udržitelnosti v takzvaný integrovaný reporting. Nejčastěji využívanou metodikou reportování zůstávají standardy GRI (+ 15 procent). Postupně se navyšuje i množství společností, které své zprávy nechávají ověřovat (+ 8 procent).

      Pouze 41 procent firem v EU zveřejňuje rizika vyplývající z klimatické změny a 56 procent uvádí cíle spojené se snižováním uhlíkové stopy. Pro srovnání v České republice sleduje snižování uhlíkové stopy 40 procent firem a klimatickou změnu považuje za riziko pouze jedna čtvrtina společností. Tyto informace jsou zajímavé i proto, že ukazují, jak jsou firmy připraveny následovat Evropskou zelenou dohodu a plnit cíle uhlíkově neutrální EU do roku 2050.

      Další klíčová zjištění průzkumu nefinančního reportování:

      • Více než dvě třetiny (69 procent) všech reportujících firem ve zprávách propojují svoje aktivity s Cíly udržitelného rozvoje OSN, ale jen malá část (14 procent) zveřejňuje, jakým způsobem přispívají k řešení globálních problémů a cílů.
      • Z Cílů OSN sledují firmy ve světovém měřítku nejčastěji tyto tři: cíl 8 – Důstojná práce a ekonomický růst, cíl 13 – Klimatická opatření a cíl 12 – Odpovědná výroba a spotřeba. V České republice tyto cíle sleduje více než polovina (57 procent) reportujících firem.
      • Biodiverzita je pro firmy v České republice okrajové téma, rizika zveřejňuje jen 10 procent firem. Podobná situace je i na Slovensku (11 procent).

      O průzkumu

      KPMG zveřejňuje průzkum o nefinančním reportingu firem od roku 1993. V roce 2020 se jedná o jedenácté vydání, kterého se účastnilo 52 zemí. Odborníci KPMG ověřili výroční finanční reporty i zprávy o udržitelnosti nebo společenské odpovědnosti, samostatné zprávy a webové stránky u 100 největších firem (podle výnosů) v jednotlivých zemích.

      Zdroje pro průzkum zahrnovaly zprávy a informace z webových stránek zveřejněné mezi 1. červencem 2019 a 30. červnem 2020. Pokud firma během tohoto období nevydala žádné zprávy, byly ověřeny zprávy z roku 2018. Zprávy vydané před červnem 2018 nebyly zohledněny. Zjištění průzkumu vycházejí z analýzy veřejně dostupných informací a experti KPMG neměli k dispozici žádné informace přímo od firem. Průzkum koordinovala nově založená iniciativa KPMG IMPACT, která sdružuje odborníky napříč sítí KPMG s cílem podpořit plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN.

      Průzkum zahrnuje dvě skupiny společností:

      N100 – 100 největších firem v každé ze 52 zemí: celkem 5 200 společností

      Odborníci KPMG identifikovali firmy skupiny N100 v každé zemi na základě důvěryhodného místního zdroje; pokud nebyl žebříček k dispozici nebo nebyl kompletní, byla použita tržní kapitalizace nebo jiné vhodné měřítko. Do průzkumu byly zahrnuty firmy všech možných vlastnických struktur: kótované na veřejných trzích, státní, soukromé i rodinné.

      G250 – 250 největších firem světa

      Skupina G250 představuje 250 předních společností světa uvedených v žebříčku Fortune Global 500 za rok 2019. G250 je z velké části podskupinou vzorku N100, pouze 23 firem z této skupiny nebylo zahrnuto do N100.