Připraveni – Vize obrany Česka 2030

Je třeba změnit myšlení: od prostého navyšování výdajů k budování skutečně funkčního, odolného a strategicky řízeného celospolečenského obranného ekosystému.

Stovky miliard korun na investice do obrany Česka

I při zachování výše výdajů na obranu jen na 2 % HDP bude v letech 2025–2030 k dispozici kumulovaně přes 570 miliard korun. Je klíčové určit správné investiční priority a jejich řízení.

Naše vize obrany ČR 2030

Do roku 2030 bude Česká republika odolným, spolehlivým, plně integrovaným a strategicky významným členem NATO a EU, který je připraven na vojenské i nevojenské krize. Tato vize stojí na pěti pilířích:

I. Strategické řízení a akviziční excelence

Proč potřebujeme změnu: roztříštěné řízení, slabá koordinace a omezená transparentnost

Audity ukazují, že současné procesy nejsou připraveny efektivně a transparentně absorbovat navýšený objem prostředků, což dokládají až 1,4 miliardy korun neúčelně vynaložených nákladů.

Francouzský SCORPION ukazuje, že podobným problémům lze předcházet vytvořením centrální autority s jasnou odpovědností za řízení velkých akvizičních projektů a podporou klastrů či konsorcií.

II. Koordinovaný dodavatelský řetězec

a exportní síla

Stát koordinuje průmysl jako strategický celek – od klíčových surovin a výrobních kapacit po technologické kompetence a rizikové závislosti. Dokáže plánovat, předcházet výpadkům a pružně reagovat na krizové situace. Český průmysl je plnohodnotně zapojen do mezinárodních zakázek.

Proč potřebujeme změnu: obranný průmysl bez strategického rámce

V roce 2024 zaznamenal export obranného materiálu historicky nejvyšší hodnoty 94 miliard korun. K dosažení ještě lepšího výsledku by přispělo zrychlení a plné digitalizování povolování vývozu. České firmy by se tam, kde je to účelné, měly aktivně zapojovat do stabilních oborových klastrů a sdružení. V obranném odvětví mají klastry specifický význam: umožňují sdílení know-how mezi firmami různých velikostí, podporují vznik konsorcií pro evropské programy a vytvářejí kritickou masu kapacit, která je nezbytná pro účast ve velkých aliančních projektech.

III. Inovace, výzkum a technologická suverenita

Český výzkum překonává propast mezi vývojem a praxí. Existuje funkční rámec pro podporu technologií, sdílení know-how a testování, který propojuje výzkumné instituce, firmy a armádu při zavádění prototypů a převodu výsledků výzkumu do komerčních produktů.

Proč potřebujeme změnu: máme kvalitní výzkum, chybí cesta k jeho využití

Bezpečnostní hrozby 21. století jsou především technologické. Moderní obranné technologie ale nemají pouze bezpečnostní význam, mohou se stát i dalším z pilířů inovačního, potažmo ekonomického růstu. Mnoho projektů však zatím končí tzv. „prototypem do šuplíku“. Musíme podpořit vývoj technologií s dvojím užitím, pravidelnou rotaci odborníků mezi akademickou sférou, průmyslem a armádou a vznik fondů rizikového kapitálu (se spoluúčastí státu) orientovaných na obranné a duální start-upy. Potřebná je i změna legislativy umožňující firmám snadnější využívání armádních testovacích zařízení.

Zkušenost z Ukrajiny ukazuje, že rozhodující není jen samotná technologická úroveň, ale schopnost propojit výzkum, armádu a průmysl do rychlého zpětnovazebního cyklu – od identifikace potřeby přes experimenty a prototypování až po průmyslovou výrobu a taktické začlenění do doktríny.

IV. Logistická a infrastrukturní připravenost

Stát modernizuje a zvyšuje podíl kapacit (silnice, nemocnice, ubytování, zásobování) s dvojím využitím – pro civilní provoz i krizové situace. Tím posiluje mobilizační a logistickou připravenost i schopnost plnit závazky hostitelské země i servis pro občany.

Proč potřebujeme změnu: infastruktura je základ, který bez koordinace neobstojí

Infrastruktura je jedním z nejzásadnějších předpokladů pro obranyschopnost státu. Zkušenosti Polska i dalších zemí NATO ukazují, jak může systematická modernizace infrastruktury posílit jak národní bezpečnost, tak stavebnictví a regionální zaměstnanost. 

Český stát by měl disponovat digitálně řízenou evidencí vojenského majetku včetně údajů o možném sdílení mezi úřady i s civilním sektorem.

V. Lidský kapitál, vzdělávání

a celospolečenská odolnost

Stát systematicky podporuje připravenost obyvatel a posiluje odolnost vůči krizovým situacím při zachování základního fungování ekonomiky. Rozvoj lidského kapitálu pro obranu státu probíhá napříč státní správou, ozbrojenými silami, akademickým sektorem, samosprávami, průmyslem i dobrovolnickými organizacemi.

Proč potřebujeme změnu: společnost může být zdrojem odolnosti, stát musí vytvořit rámec

Skutečně odolná společnost vzniká teprve spoluprací širokého spektra aktérů – od vládních institucí a armády přes firmy, školy a neziskový sektor až po samotné občany. Přístup, který zapojuje všechny, je známý jako koncept celospolečenské obrany. Nejde o militarizaci společnosti, ale její všestranné posílení a stmelení, pro větší psychologickou odolnost, sociální soudržnost a důvěru v autority. Země, jejichž obyvatelstvo umí reagovat na krize a udržet v nich základní provoz, zvládají šoky rychleji a s nižšími náklady.

Stát má nyní jedinečné „okno příležitosti“ v délce přibližně 5 až 7 let, kdy bude na trh práce a do terciárního vzdělávání přicházet početně silná generace mladých lidí. Pokud armáda, bezpečnostní sbory a obranný průmysl nedokážou tuto specifickou vlnu oslovit atraktivní nabídkou a smysluplnou kariérou právě teď, tato šance zmizí. 

Co musí Česko udělat: 

4 fáze transformace

Český obranný ekosystém lze transformovat prostřednictvím čtyř na sebe navazujících, ale paralelně probíhajících fází. Navržené kroky nejsou izolované; tvoří vzájemně provázaný plán, který reaguje na nutnost efektivnějšího řízení strategických akvizic, posílení domácí průmyslové základny a zajištění připravenosti státu na krizové scénáře.

Fáze 1: Nastavit směr

Fáze 2: Zpevnit základy pro výkon

Fáze 3: Posílit odolnost

Fáze 4: Odemknout potenciál

Hlavní autoři studie

David Slánský, Partner, Advisory – Strategy & Performance

David Slánský má téměř 30 let zkušeností ve strategických transformacích a datově řízeném poradenství. Specializuje se na výrobní podniky, energetiku, finanční sektor, státní správu, obranu a municipality, kde pomáhá rozvíjet nové business modely (včetně kreativních modelů spolupráce různých subjektů), zlepšovat práci s klienty i zaměstnanci a celkově digitalizovat a zefektivňovat procesy. Úspěšně realizoval stovky projektů na pěti kontinentech. Je aktivním členem několika globálních týmů KPMG, mj. Defence a Data & Analytics. Působí na VŠE a dalších univerzitách a je autorem několika knih a mnoha odborných článků.

Petr Brychta, Associate Director, Advisory – Strategy & Performance

Petr Brychta je odborník na obranný průmysl a technologické inovace s více než 20 lety zkušeností. V představenstvu AERO Vodochody AEROSPACE vedl transformaci společnosti a navázal klíčová mezinárodní partnerství. Zajišťoval také bezpečnost strategických projektů, například dodávek letounů L-159 do Iráku, s osobním zapojením v terénu. Jako CEO LPP Holding dohlížel na vývoj pokročilých technologií – od plně autonomních dronů až po AI systémy a neuronové sítě. Působil také jako bezpečnostní ředitel Penta Investments.

Radek Chaloupka, Senior Manager, Advisory – Strategy & Performance

Radek Chaloupka vede tým specialistů na koncepce rozvoje, dopadové studie a jiné strategické dokumenty pro veřejnou správu. Zastřešoval například dopadové studie největších investičních projektů v ČR (Toyota, Onsemi, Dukovany). Před KPMG působil na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde se na odborných i vedoucích pozicích věnoval problematice regionálního rozvoje, spolupráci s municipalitami a nastavování koncepčních a finančních nástrojů podpory území.